Music & Leadership

Hudbou k lepšímu podnikání

Hudbou k lepšímu podnikání

By: Bryn Bailer

Když jsou společnosti dostatečně progresivní a nebojí se analyzovat a převzít operační principy z jiných profesních disciplín, například ze světa hudby, výsledkem může být sladká melodie úspěchu.

Takový je názor Biljany "Bibi" Pelićové, která vystudovala klasickou hru na housle a 27. února přednese příspěvek na dvouhodinovém semináři "Hudba a vedoucí schopnosti: Hledání dokonalosti", který částečně sponzoruje Kanadská obchodní komora.

Pelićová je slavná umělkyně a sólistka, která vystupovala s Komorním orchestrem České filharmonie, Moravským filharmonickým orchestrem a Bělehradským symfonickým orchestrem. Koncertovala v celé Evropě, včetně Chorvatska, České republiky, Německa, Řecka, Itálie a Švýcarska. Její otec je bývalý hlavní ředitel jugoslávské vývozní a dovozní firmy. Po Biljanině narození se s celou rodinou přestěhoval z Bělehradu do Austrálie, pak do Rakouska a nakonec se opět vrátil do Jugoslávie. Bibi se krátce před Sametovou revolucí v roce 1989 přestěhovala do Prahy, kde studovala hru na housle.

"Žijeme v době, kdy lidé hledají nové kreativní podněty. Hudba je jedním z nich," vyjádřila se Pelićová k propojení obchodního a hudebního světa.

Stejně jako může být generální ředitel velké společnosti přirovnán k dirigentovi klasického symfonického orchestru, říká Pelićová, organizační záležitosti a vztahy mezi odděleními, které musí řešit zaměstnanci společnosti, lze přirovnat k dynamickým vztahům mezi hudebníky, z nichž každý hraje na jiný nástroj, ale musí své výkony sladit dohromady.

Pelićová dodává, že tyto principy již vysvětlovala ředitelům takových mezinárodních společností, jako je operátor mobilních sítí T-Mobile, logistická firma DHL International, provozovatel hotelové sítě Hilton Hotels Cooperation či bankovní ústavy jako Komerční banka a Československá obchodní banka (ČSOB), stejně jako zaměstnancům na britské, kanadské a americké ambasádě. Pohled na obrovskou knihovnu v Biljanině pražském bytě vyjevuje neobyčejnou šíři jejích zájmů – je tu všechno, od partitur "Sonaten und Partiten" Johanna Sebastiana Bacha po nedávno vydanou autobiografii amerického továrníka a bývalého generálního ředitele Chrysleru Lee Iacoccy.

"Ať hrajete Mozartovu symfonii, nebo představujete nový produkt či novou vizi o dalším směřování vaší společnosti, musíte se řídit stejnými pravidly," říká. "Vždycky je to především myšlenkový proces."

 

Proč si myslíte, že lidi tento koncept zajímá?

Hudba je přirozená, univerzální a velice úzce spjatá s lidskou podstatou. Podnikání může být více odosobněné, technické. Když podnikáte, zajímají vás hlavně čísla, všechna musí odpovídat... Ale když pomyslíte na všechny ty skvělé obchody, které se dohodly, a produkty, které byly představeny, vidíte, že k tomu bylo zapotřebí trocha inspirace.

A to je právě oblast, kde hudba může pomoci – může vyvolat tento moment inspirace. Jako byste nebyli připravení, ale najednou zjistíte, že jste. Dokážeme to všichni, je to součástí každého z nás. A právě tuto inspiraci podnikatelský svět potřebuje. Hudba přináší nový způsob myšlení – změnu, vývoj, rozvoj, vytváření nových možností.

 

Jste z podnikatelské rodiny. Jak jste se dostala k hudbě a proč jste začala hrát na housle?

Moje sestra (Ivana Pelićová, klavíristka), která je o tři a půl roku starší, začala hrát na klavír, a tak se mě rodiče také zeptali, jestli bych nechtěla hrát na nějaký hudební nástroj. Odpověděla jsem jim, že bych chtěla hrát na ten, "který se drží ve vzduchu a krásně zní". Když jsem byla malá, dívala jsem se v televizi na sérii koncertů Leonarda Bernsteina (dirigent Newyorské filharmonie). Slyšela jsem tam housle a hrozně jsem po nich zatoužila. Také mě ovlivnil otec (Zvonimir Pelić), jenž byl velice úspěšným podnikatelem. Tenkrát jsem to nechápala, ale vždycky říkal, že největší inspirací mu je poslech Mozartových symfonií. Pak šel do kanceláře a dohodnul výborné obchody.

 

Jaký máte jako hudebnice vztah s méně umělecky zaměřeným publikem?

Mé přednášky a prezentace se týkají společných znalostí a vzájemného porozumění mezi hudebníky. Umím to přeložit do jazyka, kterému budou rozumět i lidé ze světa obchodu. Když vedu nějaký seminář, záměrně se vyhýbám hudební terminologii, protože té by moji posluchači většinou nerozuměli.

Začnu tím, že představím organizaci orchestru a to, jaká je v něm hierarchie. Zaměřím se na dirigenta, na to, jakým je managerem, a na vedoucí menších oddělení v rámci orchestru – první housle, první klarinet atd. Také vysvětlím, jaký je smysl každého oddělení, ale tak, aby tomu rozuměli i nehudebníci.

 

Jak může živý koncert pomoci někomu v zasedací síni správní rady?

V současné době podnikatele zajímá týmová práce a její dynamika. Právě ta v komorním nebo symfonickém orchestru probíhá. Komorní hudba má například svou vlastní, velmi specifickou dynamiku, je jako malá firma... Máte první housle, druhé, violu a cello, které si mezi sebou navzájem předávají zodpovědnost za průběh a výsledek vystoupení. Hudba interpretům říká, kdy se zapojit, kdy ubrat, jak se přizpůsobit a jak hudbu nejlépe interpretovat. V jazyce obchodu to znamená, že umí vytvořit dobrý produkt, ve kterém využijí těch nejlepších schopností všech, kdo se na něm podíleli.

 

Dirigent bývá často považován za největší hvězdu celého představení. Jak je ve skutečnosti důležitý?

Všichni členové orchestru mají společný základ, znají profesní či řemeslnou stránku věci. Ale spojit to všechno dohromady, aby vznikl výjimečný celek, který bude publikum obdivovat a milovat, to je umění. Záleží hlavně na dirigentovi, jak dobrý koncert to bude.

Otázka by měla znít jinak: "V čem je to kouzlo, ta působivost skvělých dirigentů, a co dirigentovi umožňuje, aby se postaral o vynikající koncert?" Odpovědí je, že jsou to vzájemné lidské vztahy mezi dirigentem a orchestrem.

Svět obchodu se od dirigentů jakožto vůdčích osobností může mnohému přiučit. Vezměte si kupříkladu Berlínskou filharmonii. Od 50. do 80. let měli jediného šéfa, (slavného rakouského dirigenta) Herberta von Karajana. Řídil orchestr velmi autokraticky, ale také ho neuvěřitelně pozvedl a modernizoval. Všichni skvělí dirigenti a generální ředitelé musí mít silnou vlastní vizi. Slyší hudbu ještě dřív, než zazní, a jejich zaměstnanci k nim mají velkou úctu.

 

Napadne vás příklad takového současného ředitele nějaké společnosti?

Před pár měsíci jsem na CNN poslouchala rozhovor se Stevem Jobsem (spoluzakladatelem americké počítačové firmy Apple), který řekl, že dobrým obchodním modelem byla skupina Beatles: čtyři chlapíci, schopní ovládat a potlačovat své tendence ke špatnému chování, kteří se skvěle doplňovali. Celek pak byl v mnohém lepší než jeho jednotlivé součásti.

Někteří obchodníci by Beatles jako dobrý obchodní model určitě neuváděli.

Vždycky a všude budou existovat dva typy lidí: jedni se před nápady uzavírají a druzí jim dávají šanci. Právě ti chápou, že podnikání je také forma umění.

 

To bychom měli generální ředitele. Jak ovlivňuje vytváření hudby zaměstnance na nižších úrovních?

Hudba, přestože v ní obrovskou roli hraje svoboda a inspirace, je velice disciplinovaná. Řídí se přísným řádem, je naprosto jasné, kdo má za co odpovědnost. Některé nástroje přicházejí s novými motivy, jiné zas pečují o zachování stability a udržení dané struktury. To je důležité i v podnikání – musíme dělat práci, která je pro nás nejpřirozenější.

 

Jsou nějaké role v orchestru podobné rolím ve firmách?

První housle, to bývají velmi výrazné osobnosti. V obchodním světě by byli v prodejním nebo PR oddělení a vedli by své úseky. Většinou mají jasnou vizi a všechno řídí. Ale kdybyste v orchestru měli jen první housle, dopadlo by to tragicky.

Naopak hráči na basu a cello musí být velmi stabilní a vyrovnaní. Dbají o udržování tempa a hlídají, aby kreativní elementy v orchestru nepřekročily určitou mez. V obchodním světě je lze přirovnat k účetním, kteří dohlížejí, aby všechno běželo jak na drátku, a starají se jen o svá čísla.

Flétny jsou jakési "housle" dechové sekce. Vnášejí do hudby barvu a pohrávají si s různými motivy. Ale tyto motivy je také třeba držet v určitých mezích, a proto flétny podporují hoboje, které mají vlastní krásný, ale zemitější zvuk. Hoboje nepatří do top managementu, musí hledět na obě strany: táhne je to k nejvyššímu managementu, ale musí zaručovat stabilitu firmy.

Trubka má také vůdčí roli, projevuje svůj názor. V sekci žesťových nástrojů ji vyrovnává tuba, podobně jako basa u smyčců.

Jsem-li od přírody fagot, proč bych měla hrát na trubku?

Je tento koncept obecně známý?

V současnosti je v obchodním světě revoluční myšlenkou, ale jeho čas určitě přijde. Lidé potřebují kreativitu, která povede k inovacím. Svět obchodu se sice nezmění, ale toto se může stát jedním z důležitých prvků jeho mozaiky.

February, 2008
Czech Business Weekly

Testimonials

'My team and I recently had the great pleasure of taking Bibi's Music and Leadership workshop and highly recommend it. Bibi adjusts her workshop to any kind of team and prepares well while tailoring her presentation and practical exercise to specific needs of the team. The theoretic part was very interesting and prepared the participants well for the practical sessions, which tested and compared the skills of the various leaders. Her style of teaching is very open, interactive and fun. My team has demanded already a second session by her.'

 

'For those companies or particulars that are looking for a leadership training, I recommend Bibi Pelic services. I attended to one of her leadership and music workshop and it was a great learning experience. Bibi is very professional, enthusiastic and has got deep knowledge about leadership. Some of the knowledge I picked during the training, I can apply it to my work.'

 

'Bibi has accomplished to bring you insight into management, organization and corporate social interaction thru the lense of music and orquestra direction. Her ideas are presented in accesible, familiar terms everyone can relate to yet provide a new perspective in leadership and management drawing inspiring parallelisms between the two worlds.'